Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Příčiny a důsledky vícerychlostní Evropy
Žďárová, Adéla
Cílem práce je identifikace příčin vícerychlostní Evropy a jejich důsledků pro fungování EU. Primárním zájmem je studium vlivu institucionálních rámců. Vícerychlostní Evropa jde proti myšlence sladěného hospodářského růstu zemí, jenž je důležitý pro koordinaci Evropy a její konkurenceschopnost. Důsledkem dvou rychlostí by mohlo být zvyšování úrovňových rozdílů zemí, v krajním případě by mohlo dojít až k desintegraci. Z tohoto důvodu je zajímavé a důležité se této problematice věnovat. Práce se zabývá integrací států do Evropské unie a samotným problémem vícerychlostní Evropy. Důležitou částí je zkoumání samotných příčin a důsledků vícerychlostní Evropy. Následuje shluková analýza, která má za cíl zjistit podobnost jednotlivých států Evropské unie dle identifikovaných příčin. Na závěr je uvedena regresní analýza, která zkoumá směr a velikost vlivu jednotlivých příčin na ekonomický růst.
Srovnání pohledu Německa, Polska a České republiky na koncept vícerychlostní EU a jeho vývoj do Římského summitu 2017
Ševčíková, Marie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá konceptem vícerychlostní Evropské unie, jakožto jednou z možných variant budoucí struktury EU. Orientuji se na přístupy Německa, Polska a České republiky k diferencované integraci do EU. Zatímco Německo od počátku prosazovalo vizi jednotného evropského systému, postupně vyvinulo i alternativní přístup případné participace na diferenciaci. Východní státy (především Polsko) se přikláněly k rovnocennému partnerství, a to zejména kvůli strachu z většího prohlubování již tak viditelných rozdílů a odsunutí na periferii. Česká republika se naopak myšlence rozdělení tolik nebránila - euroskeptici uvítali možnost, jak se vymanit z centra evropského dění. Tento koncept však nebyl dotažen, nesetkával se s všeobecným přijetím a čelil neochotě provádět změny. V souvislosti s některými událostmi nedávné doby však dochází k postupnému obratu a možným kontroverzím o obnovení myšlenky dvou- nebo vícerychlostní EU. Německo tak jedná o navázání užší spolupráce s určitými evropskými státy v rámci plného soustředění na zachování funkčnosti Evropské unie. Vývojem debaty o tomto tématu se zabývám až do března roku 2017, kdy se uskutečnil Římský summit, který znamenal kvalitativní změnu v debatě o budoucím směřování Evropské unie.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.